sobota 29. prosince 2012

Vánoce

Teď budu srovnávat moje Vánoce v Česku a v Americe. Doufám, že na to mám právo, i když jsem tady teprv 3 měsíce. Srovnávám ale zkušenosti z vlastního života a tak jak to vidím já takže mě nevracejte zpátky na rodnou hroudu ani nic nesvádějte na mou ,,angličtinu". A když už tak aspoň bez těch uvozovek prosím :)

Pár dní před Vánocema to bylo takové divné. Atmosféra byla jiná. Někdo na fb skupině to nazval jako ,,Vánoční depku". Několik let sníte o tom, abyste tyhle svátky zažili v USA a nakonec byste je nejradši měli zase postaru po česku s rodinou :D. Pohádky o Popelce, Mrazíkovi atd. to mi nechybělo. Ale třeba pečení cukroví, to ano :D. Ještě ráno 24. jsem cítila, že to není ono. Byl to pro mě normální pracovní den.
  Potom po obědě jsem ale začala dělat chlebíčky a jednohubky. Vznikla dokonce sýrová pomazánka vymyšlená mnou, na kterou jsem byla celkem pyšná :D I když sýrové chutnají vždycky dobře.
  Až tyhle chlebíky u mě konečně vyvolaly vánoční náladu, na kterou jsem čekala. Kolem 4pm přišli kamarádi hp, které mám já ráda a oni mají rádi mě. Aspoň myslím. Hd a jeden z kamarádů (říkejme mu strýček Vilo) jeli pro další pivo. A tak jsem se ozvala, že chci jedno taky (alkoholik), jestli by mi dali, i když mi nikdy nechtěli dovolit ani skelničku vína. Hm teda svolila, ani ji to tolik nevadilo a ptali se, co chci. Tak si rovnou říkám o Plzeň a ukazuju obrázek...a oni přivezli Plzeň vyráběnou na Aljačce podle evropského vzoru :D Večeře byla moooc dobrá. Měli jsme zase krocánka, což mi vyhovovalo a chutnalo víc jak kapr s bramborovým salátem. Z krocana nemusíte vytahovat kosti a v bramborách, které jsem jedla nebyl vařený hrášek, který nejím :D
  Nebylo to nijak sváteční, to už na díkuvzdání jsme měli víc nazdobený stůl. Ale to je fuk. Moje chlebíčky všem chutnali i ten vzhled se jim líbil :D akorát nechápali, proč tady jsou, když nejsou součástí večeře a není to ani dezert :D. Říkala jsem jim, že to tak většinou máme, když je nějaký významnější den, oslavy atd.
  Je to možná taky proto, že my celou noc něco pijeme. Už máš prázdnou skleničku? Proč neřekneš?..a dolívá se :D...(žiju ve vinařské oblasti, takže u nás to tak je, jinde možná ne), a tak aby jsme se úplně neopili, musí tu být furt něco k jídlu. Takhle nějak jsem jim to vysvětlila a strýc Vilo se na mě podíval a říká: ,,Jde vidět, že jsi z Evropy. Já jsem byl jednou na svatbě v Evropě a tam bylo tolik jídla, a tak jsem jedl až sem se nemohl pohnout." :D Nemyslel to nijak špatně, smál se u toho. Akorát chtěl dát najevo, že nějak moc jíme :D zajímavé, protože Američani jsou ti, o kterých se říká, že jsou tlustý národ :D I když já moc tlustých Amíků neznám.
  Nakonec byl celý večer skvělý. Nastala konečně vánoční atmosféra, všichni moc milí, zajímali se co a jak se dělá u nás, hráli se písničky na kytaru, hledala se okurka na stromě, děcka byly hodné, dali mi pak dokonce i víno :D nebo spíš já jsem si dala :D Ujo Vilo mi pak nalil Cidera. Čekala jsem, že po třech měsících abstinence mi to vleze do hlavy, ale nic:D. A díky tomu, že dárky se rozbalují až ráno, celé ty Vánoce se zdály delší. Což se mi líbilo. Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem dělala svoje první linecké cukroví v životě a to se mi taky povedlo a všichni si to chválili. Aj psovi to chutnalo...zmetek, 3 kousky zůstaly na talíři a on je sežral...

(Vzkaz pro sestřenici Terezku: Ano, Teri, pes stále chlemtá vodu ze záchoda :D)

Říkali mi, že 25. vstávají hooodně brzo. A tak jsem si nastavila budík na 6:00am. Nakonec se ke stromku šlo v 9:15 :D Slyšela jsem děcka v kuchyni, a tak jsem se vyhrabala z postele a šla za nima. Seděla tam ale jenom hm a prý tatík musel do práce. Tak se ptám, co se stalo a prý se jeho kolega v práci zastřelil, a tak tam musel jet, protože tím pádem získává jeho místo. Takže den začal celkem smutně. S dárkama jsme teda čekali, až se hd vrátí. Nakonec se prý zjistilo, že šlo o vraždu. Wow.
  Během toho, co byl pryč jsme se najedli, já poskypovala s maminkou a začalo sněžit :) Další splněný sen: sněžení přesně na Vánoce.
  To ráno bylo moc pěkné, takový klid a relax. Všichni moc milí. Dokonce jsem dostala víc dárků, než jsem očekávala :D i když o dárcích to nebylo. Je to fakt jenom o tom být na sebe hodný a hlavně o rodině. Proto se mi ze začátku zdálo, že to není ono, že tomu něco chybí. Chyběla maminka, babičci a dědečky atd. Je jedno, kde jste, jestli jíte krocana, kapra, nebo klokana. Jde o to s kým jste. A moje americká rodina mi to dost zpříjemnila:)
 Takže, co se mi víc líbí na českých Vánocích - víc jídla, pečení cukroví, víc volna, a v ČR mám rodinu tím pádem to je velké plus pro Česko :D
  Americké - jsou delší, víc světýlek, víc anglických vánočních písniček v rádiu, krocan. Kdyby byla mamka tady se mnou a nebo aspoň někdo z rodiny bylo by to naprosto dokonalé.
  Takže z počáteční ,,vánoční depky" z toho nakonec byly moc pěkné dva dny :).

Mám tady dvě nové hlášky od dětí.

1. Malá si v jednom kuse sundává boty. Venku -20 ale ona sedí v autě bosá. Jednou už za to dostala po prdeli a druhý den to udělala znova. Hd ji říká: Hej, ty sis zase sundala boty. Pamatuješ, co se včera stalo, když ses vyzula?
Ona: Ne, nepamatuju.
HD: dostalas po zadku
Ona: (potichu a nakloní se k němu) Ale tohle my si nepamatujeme!

2. Každé ráno kluky nosím z jejich pokoje do kuchyně na zádech (jsem to ale hodná au-pair co?) v angličtině tomu říkají ,,piggyback ride". Piggy = prasátko.
A tak si nesu nejstaršího po schodech a ten najednou začne: Jedu na prasetiiiii, jedu na prasetiiii.
Na což jeho bratr odpoví: Hej, vole, to je moje prase!

Tož zatím ahoj a kvík

neděle 9. prosince 2012

Přelet nad horama, Alaska Aces game + Photo

Je na čase zase něco napsat, by měla sestřenica Terezka pohádku na dobrou noc :D
  Ještě, když tady byla ta holka z Mexica, jely jsme spolu na výlet letadlem Bylo malinké, pro 4 lidi. Hodinu a půl jsme lítali nad městem a nad horama. Na hlavě mi seděly mega sluchátka s mikrofonem :) to byl takový pěkný bonus :D
  Bylo to naprosto úúžasné. Město z vrchu, oceán, hory, ledovce...všechnoo. Cena bylo 245 usd, ale stálo to za to! V létě s tím letadlem i přistávají, aby si turisti mohli udělat fotky. Teď v zimě to nešlo, už si ani nepamatuju přesně proč.
   Hledali jsme i další výlety. No je tady toho dost. Psy vás potahají na saních. Projížďa cca na 5 hodin na sněžném skůtru mezi ledovcema (to si jednou zaplatím...400 dolarů :/), procházka po ledovci atd. Pokusím se sem někdy později hodit o těchto věcech víc informací, pro ty co by rádi na Aljašku a chtěli by tipy kam jít.
  Zapsala jsem se do školy na - History of Alaska. Není to teda jen o historii, ale i o armádě, o lidech, geografie etc.

   Homesick nemám. Spíš furt vymýšlím způsob, jak tu zůstat. A vdávat se fakt nebudu :D Ale i když se mi domů nechce, občas se tu člověk cítí dost osaměle. Už tady znám sice víc lidí, ale i tak. Je to můj splněný sen, nijak si nestěžuju, nechcu domů (jak už jsem říkala). Mám ale občas takový ten divný pocit, který nejspíš mívá asi většina lidí, co žije někde v cizí zemi. Neumím to ani přesně popsat (navíc angličtina degeneruje mou češtinu :D) Je to prostě NĚCO. Něco, co vám způsobuje velkou radost v situacích, kdy v obchodě vidíte československou známku, obrázek Prahy na dětské knížce nebo malého kluka v českém hokejovém dresu.
  Stejně tak to způsobuje i smutek, když někdo pomluví ČR, je Polák/Němec a neví, jakým jazykem se tu mluví, když nás Obama hledá v Africe nebo když řeknete ,,Vyhráli jsme Davis Cup" a místo gratulace přijde jen něco jako: je mi to fuk.
   Když jsem byla doma nazývala jsem Česko - Kokotostán. Furt jsem nadávala, v jakém debilním státě to žiju. Teď, když o naší zemi mluvím, tak jen v tom nejlepším. Kdykoliv promluvím, lidi poznají, že nejsem Američan. Všichni víme, že jsou na svůj národ strašně hrdí a myslí si, že nikde jinde líp být nemůže. Takže, jakmile se mě někdo zeptá, odkud jsem a já odpovím ,,Czech Republic" vždycky mám pocit jako "Jsme sice malí, možná ani nevíte, kde ležíme, nevíte, že my jsme hokejová elita, nevíte, že váš Budweiser se jmenuje podle našeho Budvaru, myslíte si, že jsme nic...ale my jsme aj tak stále frajeri".
   Zase mam nějakou nostalgickou náladu :D Ale vážně je úplně jiný pocit pustit si film Pelíšky doma a pustit si je v USA.

Teď se žije Vánocema. Přesně jako ve filmech :D Vždycky jsem toužila zažít americké vánoce. Doma mi hrály anglické písničky např. 12 days of Christmas, americké vánoční filmy atd. Teď, tady si pouštím české koledy a udělám vanilkové rohlíčky, abych tu měla trochu něčeho českého :D (ty naše pohádky mi ani tak nechybí, nikdy jsem je neměla moc ráda :D)

---

Dnes 8. 12. měla babička narozeniny. Doma se slavilo a pilo (víno) a samozřejmě se skypovalo Šárince na druhý konec planety :D Jsem ráda, že jsme se spojili zrovna v tu chvíli. Dědeček zas vypouštěl jednu hlášku za druhou, o tom, jak se stěhuje na Aljašku (prý dokonce prodával barák). O tom, jak půjdeme lovit medvědy, o tom, jak jde na vlak a jede prostě za mnou.... pak vyměnil vlak za kolo a nakonec ho chtěli vystřelit prakem :D ....no jo..moraváci zase bumbali :D

A večer se šlo na hokeeeej. Alaska Aceeees! Účast: já, 2 němky a Australanka. Najednou jsem byla já to pako, co neumí anglicky :D Německému přízvuku nerozumím, Australanka zase britský přízvuk, kterému taky nerozumím. 
  Ale bylo to aaaweesoomeee. Vyhráli jsme 8:4! (Den předtím naše ,,Esa" prohráli 4:0 :D) Amici kolem toho dělají strašnou show. Nejdřív jakési soutěže, kde 3 holky běhali po ledě se santovskyma čepicama, pak kluk s velkým plyšovým hot dogem střílející pravé hot dogy z plyšového hot dogu do lidí rvoucí se o létající hot dogy :D pak se na led naházelo asi 1000 oranžových puků a nakonec zatancoval plyšový vlk, který měl v sobě člověka.
  Při odchodu ze stadionu nám dali kupon na steak zdarma :) takže příští víkend ho snad využijem.

Pro Terezku:
Ahoj Teri, jestli si to čtete jako pohádku před spaním, tož přeju dobrou noc. Jestli je odpoledne, tož přeju pěkný den. :D A buď hodná ať ti Ježíšek něco přinese :D 

Scott Gomez (NHL)

Bitkaaaa :D

Bitkaaaa

Se mi povedlo vyfotit zrovna, když jsme dali GOOOL!!  :)


Bitkaaa