sobota 24. listopadu 2012

Díkuvzdání + fotky

Měla jsem off :) a celé díkuvzdání se dá popsat jen dvěma slovy: jídlo, postel. Nic jiného se totiž nedělalo :D 
  Samozřejmě se papal krocánek. Co mě teda překvapilo...oni k tomu ptákovi jí sladké přílohy. Nevím, jak se to všechno jmenovalo, dokážu říct jen krocana a uzené. Ostatní bylo něco jako žemlovka na slano, salát z ovoce a marshmallownů (nebo jak se to pise), uzené polité myslím, že karamelem. Pak různé dortíky atd. Bylo to sice zvláští, ale chutnalo mi vsechno. Hlavně krocánek. 
  Takže se jen jedlo, sedělo u krbu a povídalo. Pak mě začala bolet hlava a usla jsem na 2 hodiny. Po probuzení jsem šla zase do obyváku ke krbu a zase se jedlo a povídalo.Mezi tím nám hráli vánoční koledy a celá situace mi spíš připomínala Vánoce :D jen ten stromek a dárky chyběly.
  Myslela jsem, že článek o díkuvzdání bude delší, ale asi si všichni umíte představit jak jíme a ležíme na gauči, že jo? :D Hodím sem aspoň nějaké fotky z předešlých dní.
  Výlet do divočiny zaplacen. Snad to za těch 245 bucků bude stát za to.
Dneska ráno jsme byli zase bruslit na rybníku. Takové pěkné překvapení, když jsme tam viděli mega plac uhlazený rolbou :D a zadarmo! Tohle se nemůže vyrovnat veřejnému brusláku, kde víc brzdíte jak jedete, ani omylem. Rovná ledová plocha, velká, bez mantinelů bez lidí....ráááj.




Santa v obchoďáku


Československo :)








Hokejový trénink v obchoďáku


výhled z kuchyně

losík 


Přidat popisek





kousek oceánu





pátek 23. listopadu 2012

Angličtina, návštěva z Mexika, poměrně chytré děti

V úterý k nám přijela ex ex ex au-pair z Mexika a bude tady 10 dní. Už jsme se skamarádili celkem, i když Angličtina nám občas komplikuje komunikaci :D
Jak na tom jinak s AJ jsem po měsíci a cca dvou týdnech? Připadá mi, že pořád stejné. Možná o trochu víc rozumím. Záleží ale na tématech, kolik lidí se baví a jestli mluví na mě a nebo mezi sebou. Protože pokud někdo něco říká přímo  mě většinou mu rozumím všechno, jakmile se baví větší skupina lidí mezi sebou, ztratím ,,lajnu" a najednou nerozumím nic.
  Horší jak poslouchání je mluvení. Nemám velkou slovní zásobu takže většinou, když chci něco říct to různě okecávám. Zde je takový menší jakoby slovník:
Gel na praní - the staff what make things smell good (věc, díky které věci vonijou)
Máš šušeň na nose - you have a snail on your nose (máš na nose šneka)
Prd - wind from your butt (vítr ze zadku)
Sob - big animal what help to Santa to fly (velké zvíře, co pomáhá Santovi létat)

Já být Američanem a muset furt po někom luštit, co to mele, asi bych ho už umlčela palicou na maso:D Fakt sem mnou mají trpělivost. Na druhou stranu, koupila jsem si knížku a už jsem na 80. straně a čtu ji bez slovníku a rozumím tomu :D
  Prvních 6 měsíců je prý nejhorších takže se člověk nesmí nechat odradit. Jenže já už jsem netrpělivá a nebaví mě furt mluvit jak google translator. Už ať začnu chodit do školy a na ten hokej. Jenže to už bude leden a ja nechci, aby to tu tak rychle utíkalo :(

Zpět k Mexické návštěvě. V sobotu spolu pojedeme na výlet. Ještě nevíme, co přesně. Možná na vyhlídkový let a podívat se na aljašskou divočinu a zvířata. V létě dokonce s tím letadlem i přistanou, abyste si mohli udělat fotky, ale to prý v zimě nedělají. No uvidíme, jaké to bylo, kde jsme se ocitly a co viděly...o tom příště.

Taky musím zmínit co mi řekl můj devítiletý chlapec. Jdeme na autobus a najednou slyšíme letadlo. Malej se rozběhne s tím, že je to ruský bombardér. Vysvětluju mu, že Rusko nás určitě bombardovat nebude, že tady máme NATO a studená válka už skončila atd. On: já vím.
Najednou  jsme se začali bavit o politice v Československu před rokem 1989.. s devítiletým klukem! :DD Vždycky jsem mu něco řekla a on: já vím... na konec jsem ho teda pochválila, že je chytrý, a tak to zakončil jen: já vím, hodně čtu :D Ale vemte si, že kolik Američanů ani neví jakým jazykem se u nás mluví...:D
Pak teda ještě povídal: Rusům se nedá věřit, neměli bysme jim věřit. Hlavně ty ne:D

Když už jsme u toho chválení. Mladší chlapec chodí do 1. třídy. Když jsem přijela v říjnu, divila jsem se, jak to, že normálně ovládá malou násobilku. Tak prý z jejich třídy jen on, protože počítat uměl ještě před tím než šel do školy :D Když to tak vezmu, my jsme se násobilku učili kdy? :D Ve 2. ? ve 3. ? On je dva měsíce ve škole a už násobí 5x6 ? :D

Zítra snad napíšu o díkuvzdání

xo xo já








sobota 10. listopadu 2012

Začínám druhý měsíc

Trochu opožděně něco o Halloweenu. Škoda, že u nás neexistuje trick or treat. To je takové to, jak děcka chodijou od domu k domu a dostávají kokina. Bylo nás docela hodně a jelikož to byl můj první trick or treat, vzala jsem si tašku a ,,žebrala" o kokinka taky :D Pak jsem se cítila trochu trapně. Ještě, že vypadám na 16 :D I když i 16ti leté už jsou na to staří :D Ale tak co, bylo to moje poprvé, musela jsem si to zkusit :D Aspoň pak bylo co jest, když přišla večerní nepřekonatelná chuť na něco, co je jedlé.
  Hlavně se mi to strašně líbilo. Ty výzdoby, co lidi měli. Zase jsem dostala ten pocit ,,jsem v Americe" a při pomyšlení na návrat po roce (dovou) domů se mi chtělo brečet :D. Teploměr ukazoval asi -5, možná míň, ale mě zima nebyla. Má hlava se soustředila jen na ,,miluju Halloween" ,,nechci do ČR". No možná to taky bylo tím, že jsem se převlékla za datla Woodyho, má takové bílé rukavičky a jelikož bílé rukavičky nevlastním, navlékla jsem si na ruky bílé tlusté ponožky. A ty pěkně hřály.
  Někteří prováděli trick or treat autem. To se mi moc nelíbilo. Auto zastavilo, děti vyskočily, nabraly kokina,  hned zpět do auta a brrrm pryč. Vypadalo to, jak kdyby ten dům vykradly.

Jsem v USA už měsíc. Letí to strašně rychle, za chvílu se mě budou ptát, jestli chci prodloužit. ANO ANO ANO a chci zůstat tady. Nebudu riskovat tím, že vyměním rodinu. Takové štěstí už bych mít nemusela. Mám to sice daleko ke zbytku států a nemůžu tolik cestovat, ale zase tady začnu hrát hokej. A chcu ho hrát, co nejdýl.

Děcka mě neposlouchají. Nejhorší na tom je, že pak vypadám já jak debil, co neumí mrně dostat do postele. No jo, ale když maminka řekne, že je čas spát, je to prostě rozkaz a splní se. Když to řeknu já, začnou smlouvat, že chcou film a to a tam to. Snažím se neustoupit a stát si za svým, vyhrožuju jim, nabízím kompromis a odměny... stejně vyleze z postele a ten film si zapne. Maji mě celkem u pr.. Ale mam je ráda :D Oni mě myslím si taky. Něco jako ,,Mám tě rád, ale polib mi..."
  Chci, aby se mnou HP byli spokojení a jakákoliv chyba v mém výkonu, kterou si uvědomuju, mi sráží sebevědomí. Kéž by se dal děckám hacknout mozek, abych je mohla ovládat jak panáčka v Minecraftu.
Jsem teď trochu víc negativní, ale to jen proto, že cítím tu pochybnost v mém dnešním výkonu. A bojím se, že si o mě nahoře budou povídat...noo, ona je vůbec neumí srovnat do latě. Říkali jsme jí, ať je na ně přísná.    Jenže já tu přirozenou autoritu v sobě nemám, vždyť mě bije aj můj (ne)vlastní bratr :D Osmiletý :D
  No a co..stop stěžováni, děcka zlobijou všude a každou au-pair že jo? :D (Řekněte jo). Jen prostě nesnáším, když selžu :D Nelze, nesmí se stávat... A pokud se tak stane nesmí se to dozvědět ten, kdo nemá vědět :D

Mám nové brusle. Na led. Říkala jsem to už? Jestli ne, říkám teď. Mám nové brusle CCM za 35 bucks. A taky hokejku s nápisem Sidney Crosby za 30. Pomalu nakupuju výbavu ať můžu hrát nejlpepší hru na světě. Pokud vše dopadne OK mohla bych nastoupit už teď. Pokud to nevyjde, tak až od ledna. Mají tady několik týmů. Tzn. i ženský hokej pro úplné začátečníky. Ať žije Anchorage a celá Amerika.
  Chodíme s rodinou bruslit k oceánu. Ne na oceán, ale vedle něj je takové jezírko a obvykle tam býváme sami. I love it. Když jedu po ledě, je to ten nejlepší pocit svobody :D Dokonce i kluci oznámili, že by rádi hráli hokej. Takže od příští sezóny nejspíš nastupujou :) joo to jsou moji chlapcii. :D

Konečně mám kartu do posilovny. Naštěstí se tam dostanu pěšky. Šla jsem v úterý s Marthou, která neumí anglicky. Ale bylo to ok. Hráli jsme sqoš a pak hodinu běhali na rotopedu a při tom sledovali Kriminálku Nevim Co. Líbilo se mi tam, ale zajímalo by mě, jak dlouho mi to vydrží. Sice tady začínám trpět hlady, ale stále pojídám blbosti jako trick or treat kokina, buráky, klobásky... Z toustového chleba už je mi blbě, ani z toustovače ohřátý mi nechutná. Plavala bych v oceáně za 6 čerstvých českých rohlíčků :D Ještě teď si pamatuju jak jsem říkala: já budu jediný Čech v cizině, kterému nebude chybět ani naše pečivo...Aha...po měsíci volám po rohlíčku.

Tož zatím čááoo

(doufejme, že znova neselžu :D)


A foto na konec



Tady bruslíme

Nový kamarád