čtvrtek 29. prosince 2011

Živé sny

Dneska se mi zdálo, jak sedím na pláži na Floridě (nevím, proč tam :D) a říkám si: Konečně jsem tadyyy. Už mám maturitu, už semnou letadlo nespadne, ani teroristi ho neodpálijou, protože já už su tu! A není to sen!..... Pak mi nějaký rybář nadal, že mu plaším ryby, najednou z toho snu byla jakási přestřelka v Texasu no a pak jsem se probudila. Ani nevím, jestli mě chytili nebo ne. Takže zase jenom další z těch snů, kdy je člověk šťastný, že se mu to konečně povedlo, ale najednou zjistí, že není v Texasu, ani na Floridě, ani nikde v USA...ale u sebe doma v posteli! Sakra já sem byla tak naštvaná :D

Teď mě ale uklidňujou zkušenosti z minulých časů... Zdálo se mi, že jedu na příjmačky na svoji vysněnou školu, ale vůbec jsem tam nedojela. Říkám si, že to není sen.... O pár let později, jsem si kvůli naší blbé vládě, která si rozhodla, že se můžeme hlásit jen na jednu školu, podala přihlášku na hotelovku. :D Já a na hotelovce, no dobrý vtip... Vydrželo mi to tam půl roku, přestoupila jsem na svou současnou školu a už je to ok. Přesně podle toho, co se mi tenkrát zdálo, to taky dopadlo. Na policejní do Holešova jsem se ani nepřihlásila.

Plno dalšíc podobných snů se týkalo mého setkání se skupinou Chinaski. Několikrát se mi zdálo, jak stojím vedle nich a povídáme si... 
  Za nějakou dobu měli u nás ve městě koncert. Po skončení jsem zůstala v hale a čekala, jestli náhodou nebude autogramiáda. Několikrát nás securiťáci vyháněli, zůstalo nás tam tak sotva deset a chlapci fakt přišli. Našla jsem v kapse kus papírku a podala ho Michalovi Malátnému k podepsání se slovy: ,,Nic lepšího nemám, oni mi u vchodu nedali ani lístek." Překvapeně se na mě podíval a zeptal se: ,,Vy nemáte lístek?"
,,Zaplatila jsem vstup, ale byla jsem tam první a oni je měli ještě schované v krabici, tak mi řekli, že můžu jít i bez něj," Michal se usmál, poplácal mě po rameni a řekl: ,,To je dobrá informace, díky." No a já byla v sedmém nebi.

Další a poslední splněný sen se týkal hokeje. Několikrát se mi zdálo o setkání s Jardou a nebo kdejaké hokejové zážitky.... Na MS 2011 v Bratislavě jsem před jejich hotelem postupně potkala celou naši reprezentaci, někteří mi sice utekli, ale většina z nich se mi podepsala na dres a vyfotila jsem se si nima. Včetně Jardy Jágra a ty nejcenější jsou fotky s Janem Markem a Karlem Rachůnkem (Vášiček tam nebyl). Musím říct, že na mě působili fakt mile. R.I.P chlapci a děkuju.

Podle těchto zážitků, o kterých se mi zdály hodně živé sny, usuzuji, že by se mi měl splnit i ten dnešní americký. Tak doufááám, že ano, a že tu pitomou maturitu udělám hned na poprvé, jestli ne...je*ne mi :(








4 komentáře:

  1. Taky doufám, že dám maturu napoprvé... mám už pak dál svoje plány a doufám, že mi to blbý opáčko v září nezkazí..

    OdpovědětVymazat
  2. Taky taky, holky taky to tak mám :D akorát mi to kalí to, že máme blbou učitelku na účto :D doufám, že tu maturitu udělám a nebudu muset měnit ty svoje pracně vymyšlený plány :D a že mi to dalo zabrat to všechno vymyslet, jak to udělat..

    OdpovědětVymazat
  3. :D no že? Člověk se namáhá, aby si něco naplánoval a pak jedna blbá otázka a všechno ide do háje :D

    OdpovědětVymazat
  4. Přesně tak :D je to hrůza.. :D

    OdpovědětVymazat